Kubato, Kubato, zbudovský sedláče
Když na tě vzpomenu, srdce mi zapláče
Srdce mi zapláče a duše zabolí
Nad panskou porobou, pýchou a svévolí
Srdce mi zapláče a duše zabolí
Nad panskou porobou, pýchou a svévolí

A kdo by nevěděl, že rychtář Kubata
Před časy dávnými hlavu dal za Blata
Na zbudovská Blata pěkná podívaná
Tichými vískami jsou jak ovázaná
Na zbudovská Blata pěkná podívaná
Tichými vískami jsou jak ovázaná

Kolem Blat rybníky jako stráž převěrná
A v dáli je chrání Šumava nádherná
Opodál zvedá se překrásná Hluboká
Na skromné sousedky pohlíží z vysoka
Opodál zvedá se překrásná Hluboká
Na skromné sousedky pohlíží z vysoka

Kdo vstoupí přec jednou na zbludovská Blata
Kde krví je psáno: „Zde byl sťat Kubata”
A po všech vesničkách hlaholí slova ta
Že rychtář Kubata dal hlavu za Blata
A po všech vesničkách hlaholí slova ta
Že rychtář Kubata dal hlavu za Blata