Je zimní den, sníh oblétá, jak tisíc bělásků
I zem je bíle posetá, sníh padá do vlásků
Do vlasů té, co mi ujíždí, už sedá do saní
Její poník má krok hlemýždí, přesto mizí za strání

Modřínů háj, modřínů háj s bílou pokrývkou
Modřínů háj, modřínů háj se dívá za dívkou
On to ví, on to zná, jestli vrátí se sem k nám
Modřínů háj, ten mi poví, kde ji mám

Ta cesta, kterou odjela, je dávno zavátá
Snad je jen tak nesmělá, proto zpátky nechvátá
Láska má je bázlivá, má strach jen v závějích
Zimy do let přibývá, už vlasy mám jak sníh