Když jsem se vracel z Cordoby
Potkal jsem dvě mladé vdovy
Rudé měly rety, v rukou kastaněty
O lásce prý mně poví

Tančili tam tango žhavé
Pro mé srdce nedočkavé
V očích jim vášnivý ohníček plál
A já sám sebe se ptal

Které mám srdce dát
Která hezčí je, kdo mi to poví
Obě mám stejně rád
Obě krásné jsou, vdovy z Cordoby

Že splním rád každé přání
Řekl jsem jim bez váhání
Zatančím boléro a budu toréro
Který všem strach naháni

A kdyby chtěly dle zvyku
Jel bych na divokém býku
Zkrátka, že všechno dám, když bude má
Ta první nebo druhá

Které mám srdce dát
Která hezčí je, kdo mi to poví
Obě mám stejně rád
Obě krásné jsou, vdovy z Cordoby

Pak nesměle jsem se tázal
Abych rozmluvu navázal
Kdyby si přáli snad, že bych měl obě rád
Já bych to už nějak dokázal

Vdovy mně řekly však - ba ne
Tak to nejde, milý pane
Vybrat si jednu z nás teď je na vás
Já ptal se bezradně zas

Které mám srdce dát
Která hezčí je, kdo mi to poví
Obě mám stejně rád
Obě krásné jsou, vdovy z Cordoby

Staré už přísloví praví
Že jenom ten muž je pravý
Kdo hledá jedině svou lásku ve víně
Tak jsem pil, vdovám ku zdraví

Víno v mých ústech jen sládlo
Tělo mé pomalu sláblo
Než jsem si vybrat moh, tak už jsem spal
Ve spánku zpíval dál

Které mám srdce dát
Která hezčí je, kdo mi to poví
Obě mám stejně rád
Obě krásné jsou, vdovy z Cordoby

Když jsem se probudil ráno
Řekl jsem si - teď mám vyhráno
Vezmu si nejradši tu, která je mladší
S tou mi bude dopřáno

Marně jsem hledal však vdovy
Zbyl mně jen lístek se slovy
Kdo v lásce, seňóre, dlouho váhá
Nakonec vždy prohrává